Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha prvá: Nová a stará firma - VIII. Snídaně na celní jachtě
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
I
— 61 —
na to, jak bychom se na krátkou tu dobu společné
plavby co nejlépe zařídili!"
„Pravdu máš — především však prosím ještě
o jedno objetí a jeden polibek. Pak jako dobré děti
dáme svoje hračky do pořádku!"
„Poslyš, Gudm are! Povolím ti tvoji prosbu, ale
již jen tento jediný polibek, dokud se nebudeme lou-
čili. Hleď,“ pravila valkýra nyní plná ženskosti, za-
rdívajíc se, „dala jsem se do ochrany královského
majestátu a koruny, ne do ochrany svého milence
– chápeš to ?“
„Chápu, tě nyní- stejně jako jindy a přistupuji
na vše, s tou jedinou výhradou, že se hezky brzy
začneme loučili.“
„Uvidíme, snad tu dole něco zapomenu, až do-
jde k loučení. Nahlédneš přece, že se hned po sní-
dani musíme odebrali na palubu, — jinak mohli by
lodníci ledacos povídali!“
„0, ty nešťastné společenské způsoby, jež pouty
svými dosahují až mezi nahá úskalí mořská na ubo-
hou celní jachtu s publikem jen o dvou osobách!
Ale pryč se starostmi. Tu se podívej na moje zá-
soby."
A mladý celní poručík otevřel dvě skřínky,
v nichž byly nahoře talíře, sklenice, cukr, suchary,
víno atd., ve spodním oddělení pak šunka, husí prsí-
čka, chléb, máslo, sýr a porter.
„Aj, jaká to ošklivá všehochuť!" pravila Maja,
chopivši se ubrousku, jejž pak spolu ihned prostřeli
na stůl mezi dvěma malými lenoškami.
„Jak to můžeš říci? Myslím spíše, že jsme gi
to znamenitě zařídili, já a Lomme*)... Můj druhý
*) Potápěč.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
