Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha druhá: Tajemství moře a srdce lidského - VI. Mezi pohovkou a kachlovými kamny
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
„Vzpomínám si právě," odvětila Emilie rychle,
„že jsem včera, když jsem šla kolem krámu do pi-
sámy, slyšela tvého otce a Holta se smíchem mluvili
o celním poručíkovi."
„Co to pravíš? Smáli se, mluvíce,o Gudmarovi?
Ale to se asi týkalo nějaké staré příhody."
„To nemyslím. Vypadalo to, jako by mu někdo
byl vyvedl nějaký kousek."
„To by bylo ještě podivnější — věděl by otec
o něčem takovém?"
„Nevím, koho se to týkalo, ale slyšela jsem zře-
telně, jak otec tvůj pronesl slova: Dal bych za to
rád manželkám doživotní rentu, zvláště když jen je-
den z bratří je ženat, a dal bych všem vdovám na
mořských úskalích pensi, kdyby byl Guldbransson
ještě týden voděn za nos."
Za těchto slov Emiliiných Maja poněkud zbledla.
„Počínám chápali," pravila. „Na konci posled-
ního dopisu svého zmiňoval se, že se mu náhle něco
stalo. To bylo asi pokračování toho, nač narážel
otec, a pak nepřichází proto domů, neboť povinnost
jest mu nejpřednější."
„Leč láska," vpadla jí Emilie do řeči, zardívajíc
se, „může přece snad učiniti malou odbočku na účet
povinnosti."
„Láska Gudmarova musí ustoupiti povinnosti;
tolik však jest jisto, že pouta, jež klade své touze,
jemu jsou stejně těžká jako mně. Ale nepřichází-!^
ač ví, že jsem na blízku, pak má také skutečně
vážný důvod."
„Vidím na tobě," pokračovala Emilie, „že svého
Gudmara miluješ vroucně a oddaně. Miluje on tebe
také tak?"
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
