Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha druhá: Tajemství moře a srdce lidského - VI. Mezi pohovkou a kachlovými kamny
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
Srdce mladé paní počalo prudce biti. Krev se
opět rozproudila. Byla by to pro ni bývala pravá
rozkoš, kdyby si směla zaplakali, kdyby jen tím dů-
stojnost její nebyla trpěla.
„Májo, nechci se domnívati —“ Mas Emilie zněl
velmi slavnostně — „že jsi se úmyslně dotkla citli-
vého místa."
„Co míníš?" tázala se Maja užasle.
„Či snad jsem ti něčím ublížila, že mne chceš
urážeti ?“
„Drahá Emilie, vidím, jak vzrůstá tvoje roze-
chvění, ale nerozumím ti.“
„0, rozumíš mně dobře, stejně jako já rozumím,
že si mne skutečně chceš dobírali a urážeti mne.“
A Emilie, jež se nyní úplně vpracovala do proudu
svých citů, vzdala se tím všeho sebeovládání, kte-
rému se naučila v posledních měsících. Rozplakala
se tak usedavě, že se klidná Maja počala obávali,
že snad mladá hostitelka její vážně ochuravěla.
„Milé, dobré dítě... mohu ti tak snad říci, ne-
boť jsem velmi stará proti tobě, třeba právě ne lety.“
„Tak, chceš mně ještě říkati milé dítě? Což jsem
nebyla po celou tu věčně dlouhou dobu tak důkladně
rozumná a citu prostá, jako žena, která se čtyřicet
let cvičila v tomto umění? Proč chceš mermomocí,
abych byla dítětem ? Člověku může být osmnáct let
— mně však jest osmnáct a půl — může se nechati
strhhouti mocným pohnutím, a může přece býti úplně
dospělý."
Maja nenechala se vyrušovati v láskyplné sta-
rostlivosti své. S něžným [riásilím přitáhla Emiliinu
hlavu na svoji hruď a pravila vroucím, mateřským
hlasem:
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
