Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha druhá: Tajemství moře a srdce lidského - XI. Co se konečně dělo se zbožím Holtovým
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
Co se k o n e čině d ě l o se z b o ž í m H o ]to vým.
Výjev, kierý budeme nyní líčiti, neměl žád-
ného jiného viditelného svědka než vzdálenou záři
Halloského- majáku, jenž jako osamělá hvězda svílil
v noci jinak úplně bezhvězdné.
Do půlnoci scházelo asi čtvrt, hodiny.
Od břehu, hned povlovně klesajícího, hned
příkře spadajícího, kde Morkojští medvědi, pro
svoji divokost obávaní, ukryli zboží, jejich odvaze
a chytrosti svěřené, táhl se na několik sáhů ido
moře hustý les mořských řas.
Před místem tímto, Utterbohufvud zvaným, jali
se Morkojští vyjednáváti s celní jachtou, aodiml
přebrodili se odvážní podloudníci ti na břeh a zpět,
stále očekávajíce, že uslyší střelné rány z celní
jachty.
Co se tehdy zdařilo za tak obtížných okolností,
musilo se nyní zdařiti dokonale. Proto blížili s-o
také hrdí, drsní synové mořských úskalí spinou
jistotou lidí, kteří se ničeho neslili, na člunu svém
k tichému, temnému břehu.
Byli to dva bratři, kteří provozovali již mnoho
let nezákonné řemeslo svoje, aniž by byii kdy bý-
vali přemoženi. A nebylo to tak docela bez příčiny,
ze se na celního poručíka dívali jako ;na dítě’
s kterým měli soustrast, když houževnatostí svojí
jim naziíačoval, že se chce s nimi měřili a pravdě-
podobně i zamýšlí dokázali jim svoji převahu.
„lady nebude mnoho práce,“ pravil starší
z bratří, Olagus Esbjornsson.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
