Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - II. Otec a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
- 20 —
posádky dosud neu buchla — .nýbrž bylo to převahu
mající vědomí duševní síly,: a lo projevovalo se tak
silně, že nikomu z posluchačů ani nenapadlo, aby
ve slovech jeho shledával nějakou marnivOiSt.
Na konec se omlouval, že vzal s sebou dva ze
svého mužstva; byli to právě li, které se již neod-
važoval pustiti s očí, právě,ti, kteří podnítili vzpouru
proti němu, jeden rozdělením’ pálenky, druhý fana-
tickou pověrou svou. „Kdybych je tam byl nechal,“
končil kapitán svoje vyprávění^,,mohl o by se státi,
že by se za mé nepřítomnosti vloupali do záso-
bárny, opatřili si lihoviny a stropili hroznou
ostudu."
^ „Ujišťuji vás, pane kapitáne," .pravila Emilie
živě, první se chápajíc.slova, „ujišťuji vás, ač jsem
s takovým zájmem poslouchala, vaše vypravování,
že přece raději bych mluvila o své nevděčnosti než
o své vděčnosti.“
„Jak to, madame — smím prošiti za vysvět-
lení ?“
„Mileráda je podám ... Musila .jsem včera večer
za nepřítomnosti svého muže svoji zmužilost vy-
šroubovati do takové výše, aby dovedla čeliti zu-
řivé náladě obyvatelů našeho vlastního pobřeží, že
se skutečně hrozím daru, který nám činíte oběma
lidmi svými. Již pouhý pohled na ně, jak sedí jako
železné sochy dole na přístavišti, se svými noži
za pasem, ostrý zrak svůj takřka zavrtávajíce do
všeho, nahání mně takový respekt, že bych jim
mnohem raději dovolila daleko odtud učiniti všecko,
než u nás ně;co.“
„Aj, milá Emilie," pravil Ake, „kapitán Oddjers
bude lě pokládali za stvoření hodně samolibé. Po-
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
