Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - III. Dopisy Gudmarovy
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 33 -
Zněl takto:
„Moje krásná, milovaná Májo!
Když jsme se rozloučili po nebesky krásné
schůzce na faře a byl jsem opět na lodi, neměl jsem
klidu, dokud jsem nesplnil svůj slib, že budu psáti
Tvému otci.- Napsal jsem již několik dopisů, ale žádný
se mně nechtěl Ubiti. Tento poslední odešlu, setkám-li
se s nějakým člunem z naší krajiny, neboť mne nutká
vnitrní neklid a říká mně, že by se vše to jinak mohlo
stáli ještě nemožnější, nežli již jest.
Jsme dva r o z u m n í milenci. Ty a já, to vím,
neboť nikdy ještě nedovolili jsme své lásce a svým
titúrn, aby zabavily povinnost a svědomí. Nedomý-
šleli jsme se tvrdošíjně, že na světě není nic jiného
než my dva, a že vše musí ustoupiti síle našeho
svazku.
Leč jest možno stále tak rozumem na uzdě udržo-
vali svoje city?
Krev moje rozvlní se mnohdy tak, že se toho
až sám lekám. Milovaná Májo, nechci tě ztratili, ty
jsi mně daleko více než život, neboť život bez naděje
na Tebe byť by jen jako temnou zemí, v níž tápati
byl bych odsouzen, nežli bych se konečně dostal do
říše světla.
O něčem však nenechal jsem si na štěstí nikdy
ani zdáti, o tom totiž, že bys se mohla jednou státi
ženou jiného. Vždyť tě znám a vím, že jest to ne-
možno. ’
Dovolíš však, abychom svazek svůj utvrdili
prsteny. Jsou to symboly jak věrnosti, tak také věč-
nosti, a i kdyby nám neskytaly žádné větší jistoty
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
