Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - IV. Staroši na Sovím úskalí připravují se na přijetí hostí
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
údy dávno již shořely na ohništi. Nejnevděčnějším
úkolem bylo by chtíti spočítali spoustu vlajek růz-
ných národů, jimiž byly obaleny rozbité námořnické
nástroje, kusy zrcadel a nejrozmanitější zlacené nebo
hlazené kusy z nábytku kajut ztroskotalých lodí.
Zkrátka a dobře, v komůrce bylo všechno ... A nyní
soustředila se pozornost Gáddova na dvou malých
mahagonových židlích se sedadly žíněmi plněnými,
kterým nescházelo nic jiného nežli nohy.
„Odnesme to nahoru k ostatnímu haram pátí!“
,,Ne, otče lodivodo, nahoře máš již dosti věcí,
za dlouhá léta nashromážděných, ty židle mohou zů-
stali tady dole.“
,,Ale,“ namítal lodivoda, ,,přece je nemůžeme
nechati tady, budou tu zbytečně překáželi, to snad
uznáš."
„A co kdybys pozval slečnu Majů, aby si sedla,
na jednu z nich?“
„Chci sem vnésti jednu z malých námořnických
beden — už jsem to jednou udělal —
- a jako po-
krývku na ni dáli anglickou vlajku."
„To já vím něco lepšího. Ještě jsem nezapomněl
docela tesařinu, které jsem se v mládí naučil; při-
biju ty židle každou po jedné straně okna, paži vodní
nymfy přidělám jako nohu k té, na níž má seděli
slečna Maja. Pak jsem zahlédl pod hromadou kusů
plachtoviny sklopovací stoleček z ebenového dřeva
s mosaznými kraji — býval asi kdys v nějaké nád-
herné kajutě — a stoleček tento dám před okno. Ne-
myslíš, že to tak bude dobře?"
„Ted mluvíš ty moudře," zvolal radostně otec
lodivoda. „Jen to bych poznam enal: Neměly by židle
býli pohromadě, aby mohli seděli vedle sebe?"
4*
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
