Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - V. Jaké rady dostalo se mladé paní v pisárně
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 57 -
Tlusté, zarostlé tváře správce zásob lodních zu-
řivě se stáhly.
„Myslíš a s i..
„Neřekl jsem, že něco myslím."
Soudruh jeho stlumil hlas pravě:
„Já nepatřím k nejnedůvěřivějším. Já vím, že
máš veliké nadání a dovedeš předvídati mnoho vě-
cí . . . “ Opatrně se ohlédl kolem sebe ... „Pověz, jest
to něco, co by se týkalo kapitána?"
„Neodpovím ani slovem na tuto otázku, ale tolik
mohu říci, že on, kapitán, na tuto hru nikdy nezapo-
mene, a bylo by lépe ..."
„Ticho, ticho!" bručel správce zásob. „Co říkáš
té mladé paní? Muž její :s námi slušně zacházel a
pohostil riás, a pálenka není křtěna!"
„Viděl jsem na ní, že se musí před mnohými
rěcmi míti na pozoru. Příštího roku v tuto dobu za-
žije mnoho, ale ještě ne nejhoršího. Pozoroval jsem
její obličej, když tu stála a dívala se za svojí přítel-
kyní."
„Umění ’tvoje jest hrozné, dobře že tě neslyšela.
Ale co říkáš té, která právě odplula?"
„Co tu čeká, jest pro ni nejlepší, ale nemůže do
toho přijíti žádná změna... A teď pojďme. — Pře-
běhne mne vždycky mráz, když se mne zmocní věšte-
cký duch, jejž mně matka zanechala jako dědictví."
Sedíc u své práce myslila Emilie nejprvé na svoje
dětství, na svůj ďomov, a pak na to, jak krásně a mile
zdál se utvářeli se nový domov její pro budoucnost.
Usmívala se při vzpomínce na návštěvu v pisárně a
probírala všecko všudy aspoň po desáté již v my-
Obchodní dum v mořských skaliskách II. 5
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
