- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl II /
63

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - V. Jaké rady dostalo se mladé paní v pisárně

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 63 -
Sama sobě pravila tehdy: „Nečinil dobře Ake,
nechápaje toho. Před několika měsíci řekla mně
matka: ,Dítě, dítě, varuj se dlouhých’ hovorů s mla-
dými muži, zvláště je-li předmětem jejich láska.1 Co
se však tehdy nestalo, stává se nyní. Protože jsem
provdána, ’nejsem již toutéž neprovdanou ženou.’Jest
to zvláštní, ale jest tomu skutečně tak. Budiž tomu
však jakkoliv, nevím, jak jsme přišli na kapitolu
o lásce. Ale přes svoji důstojnost provdané paní po-
ciťuji rozpaky a musím ihned nalézti příležitost k pře-
rušení hovoru toho.“
Zatím však, co Emilie vymýšlela nějaké á propos
nebo nějakou jinou výpomocnou frási, jal se kapitán
kapitán hovořiti znovu.
„Ne, ať žije svoboda! Já si chci zachovati svou,
která mně dodává práva, viděti krásu a roztomilost
jak u ženy provdané, tak u neprovdané. Mohu obraz,
jejž jsem si osvojil, beze strachu všude nositi s sebou,
až bud mu dovolím, aby sám šel svou cestou, nebo
až mu v některém koutečku srdce svého vykážu byt
nadosmrti — a proto žiji a zemru svoboden!“
„Teď nestarám se již o (žádné á propos," pravila
Emilie sama sobě. „Bohu buďtež díky, slyším Uljanu
— tu jest tedy již čas dohlédnouti, aby Ake dostal
rybu tak smaženou, jak ji rád. Kapitánova řeč pře-
kypuje jako šampaňské. A ty oči... ty oči! Jsem věru
ráda, že ho mohu trošičku vytrestati.“
A pak pravila nahlas:
„Promiňte, pane kapitáne, ač hovor váš byl tak
zábavný, jest přece cosi jiného, co mu musí býti po-
staveno po bok: oběd a ‘
zamilované jídlo mého muže.
A přiznám fee vám, byla jsem po celou poslední čtvrt-
hodinu tak roztržitá, že jsem se neustále zabývala po-
stupem smažení ryby.“

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:28:43 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/2/0067.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free