Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - IX. Schůzka na hradě Hornborgu
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 106 —
Gtidmar byl překonán. Když se obrátil, viděla
to Maja na lehkém lesku jeho očí.
,,Ve’ď mne .’Ledy, kam chceš, ty dobrý,anděl] můj,
ale dopřej mně aspoň naději nejkrásnější.“
„Doufej, Gudmare můj, doufej v to nejlepší, co
má nebe i zem ě... A nyní pospěšme si vymění ti si
ty posvátné dárky lásky, neboť na neštěstí nemůže-
me ise tu oddávali snu, že bychom byli v teplém po-
koji."
„Jakže — již se máme rozloučili ?“
„Nikoli — až za hodinu. Ale abychom mohli
zůstali spolu, musíme choditi, a to tu nahoře nemů-
žeme. Ostatně toužím nedočkavě po tom lesklém
poutu.“
„Nuže tedy... navleč ty mně nejprve prsten na
prst_— jsem pověrečný, a jest mně, jako bych si tě
jistěji udržel, budu-li já dříve míti na iprstě tu zá-
ruku věrnosti.“
_„A já,“ pravila Maja, „těším se, že smím li ji
dáti první." (■
Chopila se drahé ruky, zahleděla se na prst, pak
na prsten, a vzhlédla k tomu, jenž byl jediným svěd-
kem jejím. V nej bližší vteřině objímal prsten .prst
Gudmarův
V témže’okamžiku zalil se obličej mladého.imuže
tak vznešenou a oslňující září blaženosti, že Maja
oněměla.
Beze jslova jako by slova pro chvíli tu nebyla,
dosti posvátná — vyňal nyní Gudmar prsten, jejž
měl dosud u sebe- a dovolávaje se ochrany Nejvyš-
šího svědka navlekl zásnubní zástavu na prst milo-
vané dívky.
A kdo by je byl nyní viděl tak těsně přimknuty
k sobě, byl by S6 mohl domnívati, že zří dvě duše,
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
