Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - XVI. Na břehu Sotenäsském - XVII. Na Gläborgu
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
- 193 -
„B ídáci... to stačí... Kdybyste byli toho hodni,
řekl bych: Díky... kam arádi!..."
Tak padl mladý finský kapitán rukama vlast-
ních krajanů.
Nebeský sen, který snil v kostele, stal se nyní
skutečností.
Potřísněni jsouce krví šlechetného, ač přísného
velitele, omývali si finští námořníci — bývalí jeho
podřízení — ruce sněhem. Mohli však kdy smýti
temné skvrny, jež chvíle tato zanechala v duších
jejich?
Nikdo nemohl říci, kam uprchli, a také nikdo
nemohl říci, jak dlouho trvalo, nežli kočí procitl
z mrákot.
Když se to stalo, nalezl koně, který tu ještě stál
třesa se na všech údech, ale isaně byly prázdny.
Byla již úplná trna. Odnikud nebylo nic slyšeli.
Ale tápal kolem ... A pak ...
XVII.
N a G l á b o r g u .
V čarovném salonu na Gláborgu shromáždila se
společnost po večeři kolem krbu.
Každý přispíval svým dílem k zábavě, jen Emi-
lie ne, která se v neustálém noklidu pohybovala
sem a tam.
„Aj, pověz mně přece jednou, co ti schází ? tá-
zal se Hjelm své paní. „Jsi churava ... přiznej se ...
mám starost o tebe.“
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
