- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl II /
243

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - XXI. Emiliin dopis matce o čtyři měsíce později

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 243 —
Maja a její Gudnxar, kteří odloučeni jsou rasem-,
[irostorem a otcovskou vůlí, jsou sobě blíže, neboť
jsou j e d n o srdce a j e d n a duše.
My však žijeme při vší důvěrnostiv poměru
nejnapjatějjším.. Jiným zdáme se bvti manžely nej-
štastnějšími . . . a nemohli bychom, jimi skutečně
byli, malinko, kdyby ta duševní choroba Akeova —
neboť choroba jest to zajisté — nám nevadila, aby-
chom. sobě navzájem byli úplně jasni?
Jsem dokonale přesvědčena, že byl žárliv -
ne na Holta; kdož by mohl Hólta poctili svou žárli-
vostí? — nýbrž na toho, který dávno již odpočívá
v hrobě. To musilo však již dávno přestátí, neboť
žárlivost zajisté zmírá s předmětem, který ji vy-
vol al.
Všecko hloubání moje jest mamo.
Holt se na mne již ani nepodívá.Žije jen ob-
chodům firmy a jest nyní docela snesitelný... Tedy
nic o Holtovi...
Přicházím nyní na to, nač jsem chtěla -přijíti
hned ze začátku.
Jest to správné, ze samého útlocitu bráti na
sebe těžké jho věčného mlčení? Má žena bezpod-
mínečné právo, poziíati příčiny nesvornosti, které
muž potají nosí v sobě, neboť třeba to byla nesvor-
nost mlčelivá, jest to přec jenom nesvornost, a mnoh-
dy praví mně můj pud nebo srdce mé, že Je st do-
cela mou. povinností, nalézti prostředek, jímž by-
chom se dostali z toho začarovaného kruhu.
Všecka naše vnější a vzájemná srdečnost při-
padá mně, jako bledé paprsky sluneční, které se
odrážejí od ledové zdi a nedovedou ji roztavili.
Nyní však jsem si umínila, strhnouti ledovou
zed tu, když ji nemohu donutili k tomu, aby roztála.

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:28:43 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/2/0247.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free