Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - XXI. Emiliin dopis matce o čtyři měsíce později
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
- 245 -
M ů j muž jest právě takový exemplár - nu, mám
já, proto více pokoje; a m íru ?
Ne, jistě ne, neboť ze strachu, abych neřekla
nebo neudělala něco, co by lio mohlo vyrušiti •
—
jak se mně to stává až příliš často — stanu se una-
venou, rozmrzelou, bručavou. A skrývá-li ještě k to-
mu muž něco, co ho potají otravuje, co však z po-
šetilé obavy před porušením pokoje a míru nechce
dáti na jevo, jak možno pak býti šťastným? Po-
vstává z toho domácí revoluce, a uvidíš hned, ma-
linko,. čeho jsem dobyla při své domácí revoluci.
Ruku v ruce kráčela jsem s mužem pobřežní
cestou k faře.
Zcela jistě líb ily se mu moje červenobílé lehké
šaty. Díval se hned na ně, hned na mne, a bylo
cosi pokojného míním nyní v e l m i pokojného,
v jeho zraku, co se v něm jindy neobjevuje právě
často.
N em luvili jsme mnoho musila jsem ovšem
m ysliti na svoji revoluci, a Ake m yslil jistě na moje
jemné šněrovací střevíčky, neboř jsem nemohla po-
střehnou ti nič jiného, nežli že zrak jeho na konec
ulpěl na nich.
Nesměli jsme však docela mlčeti, mělo-li býti
něco vyřízeno - a bud jak buď, musila jsem ho
při měti k řeči.
■ „Jsem tak unavena,“ pravila jsem. Rozumí se
samo isebou, že jsem nebyla unavena docela nic,
ale zdálo se mně, že by mohlo býti prospěšno, seděti
při zamýšleném vysvětlování.
M ilý muž můj netušil ovšem ničeho. Jak by
byl mohl také pom ysliti si, že bych se dopustila té
do nebe volající opovážlivosti, abych porušila mlčení,
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
