Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - II. Černé ruce
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
- 25 —
ské, odletí přece duše naše výše, a Len, který byl
při nás, když jsme čítali v písmo jeho, jistě ne-
rozloučí dva staré druhy, kteří by se i v nebeské
říši cítili cizími hosty, kdyby se tam spolu neshle-
dali.“
,,Amen!“ odpověděl lodivoda, a slovo jeho vy-
jadřovalo celou hloubku jeho víry a důvěry. .. „Ale
teď jsme u člunu, — a teď ticho o všem, co nepatří
k práci naší.“
,,Ano,“ pravil Gádda, ,,a teď se podrobuji úplně
tvému velení. ... Tot hrozné vlny! Ale cítím ještě,
že síla pěstí mých dosud neochabla, a držím veslo
jako v kleštích.“
Lodivoda chopil se druhého vesla, napliv si dříve
do rukou a protáhnuv se.
V
r nejbližší vteřině letěl člun se starými moř-
skými ptáky ven do rozzuřených vln.
Byl to věru krásny pohled, jak svalnaté páže
jejich ovládaly malou loďku a bílé kadeře jejich ve
větru poletovaly kolem osmahlých lící, zatím co jasné
oči jejich tak jistě zíraly před sebe, jako by pohlí-
žely na hladinu nejklidnější. A konečně, jaký to
nehybný klid, zatím co divoká bouře vyhazovala
člun vysoko na hřebeny ječících vln a syčící pěna
divokých víru stříkala přes ně a kolem nich!
Ale bezpochyby byl jejich dlouholetý zvyk a
lhostejnost k nebezpečenství příčinou jejich takřka
zkamenělého klidu, který neprozrazoval ani stín
strachu, když práce, aby loďku dostali vpřed, počala
namáhali síly jejich v míře netušené.
„Koráb dokonal již pouť svou,“ pravil lodivoda;
,,v rukou božích jest, nevedlo-li se mužstvu jeho
právě tak.“
Obchodní dům v mořských skaliskách III. 3
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
