Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - VI. Thorborg
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 71 —
A s prostomyslností vroucí a milosrdné duše ve-
šla Thorborg do světničky nemocného.
Byl to štíhlý muž prostřední postavy, bledý a
nehybný, světlovlasý, čela vysokého, přes mládí jeho
již zbrázděného vráskami. Oči jeho, tmavé jako za-
chmuřená obloha, neprozrazovaly ani nejmenší stopu
vědomí, a bledé, pevně stažené rty zdály se jako
přitlačeny k zaťatým zubům.
Nebylo to zoufalství, co spočívalo na tomto obli-
čeji, bylo to utrpení, skropené krvavými slzami, které
nyní jako by byly ztuhly ve ztrnulých tazích jeho.
„Viděla jsi někdy co takového?" tázal se Gud-
mar. „Byla jsi již u lůžka tak mnohého nemocného.1
1
„Ano,“ zašeptala Thorborg, a hlas její se chvěl,
„viděla jsem již tvář takovou . . .“ a sepjavši ruce tiše
zaplakala. .
Zvuk hlasu jejího dotkl se asi sympatheticke
struny v srdci nemocného. Aíčka očí jeho začala se
zvolna pohybovati ia pomalu se zdvihati, až utkvěl
pohled jeho na plačící dívce.
Leč jaká hrůza zmocnila se přítomných a zvlá-
ště Thorborgy isamé, když trosečník s výkřikem, jejž
bylo lze vyložili si jen jako výkřik zděšení, zakrvl si
oběma rukama tvář a odvrátil se. _
Po několik minut bylo ve světnici ticho.
Konečně pravila Thorborg mírně, ale pevně:
„Gudmare, vidíš, že jsem na nemocného uči-
nila dojem, třebas nepříznivý. Jděte nyní oba ty
i otec lodivoda, ke Gáddovi a nechodte sem, dokud
vás nezavolám — poslechneš mne?
„Mám se ,toho odvážili ?“ tázal se Uudmar, ta-
zavě pohlížeje na starce. ^
„Ve jménu Páně smíme se odvážili vseno, a
slečna Thorborg nám dokáže — jsem si tím jist
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
