Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XI. Když se mlha rozptýlila
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 136 —
Jsou to velmi trpká slova, kapitáne! Ale když
j’ste se vrátil s otoem a slyšel jste mne vcházeli
do salonu ?“
Kapitán nyní povstal, jako by nic nebyl slyšel.
„Zítra tedy .. . Ó, Henriko, Henriko ... Stal-li se
tu zločin nějaký, nezadrží žádný hlas ducha ínstící
niku m oji... Půjdu nyní do svého pokoje. Dostalo
se mně dostatečné látky k přemýšlení. Dnes večer
se již neuvidíme.“
Když pronášel chvatně slova tato, zdálo se, jako
by zápasily na tváři jeho plameny hněvu a úzkosti,
a’z očí jeho vyšlehl pohled, který prozrazoval všecko
jiné spíše než vlídnou vděčnost.
Kráčel ke dveřím.
Thorborg stála nehybně.
Ten hněvivý pohled, ta prudká změna působily
jí skutečnou bolest.
Ale došed na práh obrátil se kapitán, vrátil se
k ní, chopil se její ruky, políbil ji s výrazem plaché
úcty a uklonil se hluboce, jako by chtěl v poklonu
tuto soustřediti všecky, city, které v Itéto chvíli opa-
novaly jeho srdce.
A mírně a prosebně zněl hlas, kterým nyní
pravil:
„Neopovrhujte mužem, který projevil tak veli-
kou slabost! Ale kdybyste tušila, jakou hrůzou mne
naplňuje již pouhá obava před nejistou m yšlenkou..,
Bohu budtež díky, vy jste tak štasitna, že jste to
nikdy nepoznala, a Bůh vás uchovej toho .na věky!
Když krev má plane a hrne se k mozku, říkám sám
k sobě: t e d ... teď se to snad vrací. Když takové
mrazení .prochvívá údy mými, říkám s i: Takový mráz
pronikal tě onoho odpůldne, kdy jsi vlnám mořským
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
