- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
184

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XII. Kterak mohl kontrolor málem býti shozen s paluby

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 184 —
»Odpustila jsi mně, krásná děvo moje? Byl bych
pozbyl rozumu, kdybych byl musil dlouho tak žiti!
Srostla jsi se srdcem mým svazky, o kterých nyní
vím, že je ani smrt nemůže roztrhati.«
Maja přikývla mlčky, ale významně: Její city
byly mocně rozechvěny.
»Snad, miláčku, jest Gudmar tvůj pošetilec, ale
musí býti aspoň důsledný. A ty jsi ve své šlechetno-
sti přiliš velkomyslná, abys mohla žádati, aby nyní
přišel k tobě a v opojení citů svých nabídl se k tomu.
co odmítl ve chvíli jasného rozumu. Chci beze změny
vytrvati na své dráze — líbí se mně a hodí se pro
mne: kontrolor není poručík. Bude ze mne dobrý
celní úředník a mohu to daleko přivésti, ale kupec
byl by ze mne nepatrný a bezvýznamný. To jest pev-
né přesvědčeni moje. A odpustila-li jsi mně nyní
z plna srdce, přistoupíš zajisté k mému náhledu.
»Zajisté — neboť nastupujeme-li s odporem dráhu
životní, nemůže se nám v povolání tom dařiti. Nyní
však chci ti připomenouti počátek naší rozmluvy. Ne-
poukazuj již nikdy na určitou nějakou lhůtu pro naše
spojení. Ty sám odsunul jsi lhůtu tu tak do dálky, že

se můžeme takřka pokládati za věcné snoubence, ale
nikdy že nemůžeme býti spojeni jinými pouty pozem-
skými — a snad to tak bude nejlepší!
»Majo, Májo! ... Tak mluvíš, když jsi mně odpu-
stila... A te ď ... ó B ože... dvě slzy v očích tvých,
ty silná ženo! Pak jest toho d osti... Buď sbohem,
děvo moje! Mír boží s tebou... S bohem!«
A nežli mohla Maja pochopiti jeho úmysl, zmizel
nejen z pokoje, ale i z domu, ba docela i s břehu.

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0188.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free