Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XIV. Loučení s farou
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 202
»Hledte, teto; chci tím říci jenom tolik, že jsem
nyní o tři roky starší, než jsem byl tenkráte, kde jsem
s poručíkem začal jezditi, a že si sám sebe příliš vá-
znn, abych vaše nadávky dále chtěl přijímati. OI>-
dante-li mne^ tedy ještě něčím tohoto druhu, vezmu
to poslu vám to rovnou cestou zpět. A nyní víte
nevědělal-li jste to dříve, co má Sven Dillhufvud ve
stitě; ^můžete si také svůj křen sama strouhati, aby
se vaše staré zlé oči řádně vyplakaly.«
Po tomto útoku nemohla Vivika pomýšleti již
ani na kapitána, ani na oběd nebo na něco jiného.
, Uchopivši se rychle velké sběračky, kterou byla
pravé vytáhla z polévky, udeřila Svena, dříve než se
ce 10 nadál, několikráte do tváře, což provázela vel-
kým množstvím nadávek.
- ř ’ adý hudshník nebyl ještě mocen řeči, když
vesel Grudmar do kuchyně.
, Poručík věděl jenom jediný prostředek, abv opět
mír zavedl.
t t / - f lui’. ®
tará čarodějnice,* pravil usmívaje se.
»Uctila jsi Syena nyní právě tak, jako jsi to činívala
mne, dokud jsem byl chlapcem. Avšak Sven se chová
pravé tak, jako druhdy já: směje se ženskému trestu
tvému; mohla jsi si to také pomyslit!, milá Viviko,
ze U hoch jakým je Sven, neučiní tu radost, aby ti
ukazal tolik hněvu, co se ho vejde do starého tvého
náprstku!«
Jak krásně zněla tato řeč!
A také Sven se smál, že by málem byl upadl;
ujišťoval, kdyby to byla osoba, která by se těšila jeho
ucte, ze by dobře věděl, jak jí má odpověděti. »Avšak
moudry muž ví, co činí, a může nebohé staré ženě
zlomyslnost její snadno odpustiti.«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
