Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XVI. Dražba
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 243 —
»Slyšíin, jak kočár jeho již rachotí po skalnaté
cestě... N yní mi dej políbení na rozloučenou, drahá
Em ilie; nebudeme se tak brzy viděti, neboť musím
s panem Siversenem prohlížet! půdy a skladiště při
moři.«
»Bohu díky!« pravila Emilie, vracejíc manželu
svému políbení a vřelé objetí. »Pozoruji, že tvá bledá
tvář nabývá opět takového výrazu, že si každý musí
mysliti, že zůstáváš stále stejným při událostech ma-
licherných i velkých.«
Em ilie spěchala z pokoje, nesouc v náručí por-
culán, který byl poset tak pestrými motýlky, že
téměř cítila, jako by ji křidélka jejich obletovala.
»Nikdy se nebude drahý Ake cítiti cizím v domě
tomto, který nyní brzy spustne,« pravila si; »nestane
se to nikdy, dokud bude z náčiní m atky své piti kávu
a čaj a. pohlížeti na motýlky, kterým se již jako
m alý hoch tak velice obdivoval.*
O deváté hodině ranní byla celá zátoka Svart-
skárská poseta m alými čluny, které byly^ hnány bud
plachtam i nebo vesly. A veškery tyto čluny, před-
stavující tém ěř malé loďstvo, vypadaly v ranním
slunci tak pěkně, že by pozorovatel pohledem na ně
byl musil býti potěšen, kdyby nebyl věděl, za jakým
sm utným ťičelem se zde shromáždily.
Lidé v m alých těchto lodicích skvěli se ve svá-
tečním svém obleku, počínajíc od děda^ oděnélm ve
světlou bavlněnou kazajku až k mladému děvčeti,
jehož temně modré oči skvěly se radostí, a jehož
světlé vlasy byly lehce převázány pestrými’ foulardy
nebo.bílými tylovými šátky.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
