Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XVII. Konvalinka a malá světice z fary na cestách
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 266 —
slov. »Obávám se, že všecko, co jsme m luvily a m y-
slily, přece nebylo dobré jistým způsobem. Cítím
v srdci svém proud radosti a přece nevím, je-li to
dobré či nedobré, že do n itra mého vnikl. Mimo to
mně musíš slíbiti, že o tomto předm ětu nikdy již ne-
budeme m luvíti.«
M ája objala zardívající se Tkorborg způsobem
tém ěř m ateřským .
»Budu ti po vůli a budu m lceti; doufám však, že
toto »nikdy« nebude trv ati příliš dlouho . . . A nyní
pospěšme dále! Miáme-li sobě co vytýkati, jest to o-
kolnost ta, že hovor náš zdržel poněkud návštěvu naši
na Svartskáru.«
»Ach, Bože můj, to nebylo dobré . . . Doufám
však, že to nebylo přece tak zlé, poněvadž tím sou-
cit náš se zárm utkem našich přátel nebyl seslaben,
nýbrž spíše zvýšen. Pojď, pojď; musíme si nyní tím
více pospíšiti.«
\’e velikém prázdném saloně na Svartskáru byl
stůl a po obou jeho stranách vždy jedna židlice. Še
svou Uljanou zabývala se Em ilie tím, že zbytkem
látky z pokrývek, až nerozumně dobře zaplacených,
potahovala starou lavici u okna. A m ajíc hřebíček
mezi zuby a kladivo v ruce, nepozorovala m ladá paní,
že někdo tiše do sálu vešel, až konečně U ljana, která
měla látku držeti, nad m íru rozpačitě zvolala: »Pro
pána krále! D ívají se na nás!«
Emilie okamžitě A^yskočila a poznavši, kdo to
přišel, odhodila rychle kladivo a hřebík a spěchala
do otevřených náručí.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
