Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - IV. Ještě jednou u sádky na tresky
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
»Milostivý pane poručíku,« ujal se Sven opět
slova. »Promíuvte aspoň slovo! Jest to Raguar?
Nebudu se jistě liuěvati, zklamal-li jsem se.«
Poručík ho patrně ani neslyšel. Vycházeje
zvolna z chatrče, pravil: »Zde není třeba velkého spě-,
chu. Zpozoruješ-li něco, Svéue, přijď dolů.*
Po těchto sloveeh se vrátil k celní lodi.
»Slova poručíkova nezněla právě přátelsky, pane
strážm istře,« posmíval se Pelle.
»Vždyť jsme ještě na moři,« odvětil Sven mrzutě.
’ Na všechen způsob to bylo cosi zcela zvláštního,
Pelle; co myslíte?*
»Nemyslím nic, dokud poručík nenařídí, co my-
slítí mám. Pak plním své povinnosti, ať to již jde
do kteréhokoli úhlu světa, při bouři nebo klidném
počasí.«
»Škoda, že jsem se neosmělil a nepožádal ho o da-
lekohled!*
»Ovšem, kdybys se byl osmělil! N yní však již
na to nemysli.*
Pelle se nahnul pro džbán s vodou, aby si při-
pravil oblíbený svůj nápoj.
V odlehlém, ze’ širého moře neviditelném zákoutí,
kde byla celní loď ukryta, a odkud mohla vyplouti
právě tak náhle, jako by se vynořila z moře samého,
stala se nyní předmětem podobné prohlídky m la-
dého svého velitele. Gudmar prohlédl každé lano,
každou plachtu, nabil m alá lodní děla, jedno porn
hým prachem a druhé ostře, načež se odebral do ka-
juty, kde právě tak chladne sňal se stěny ručnici
a nasadil novou zápalku.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
