Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIV. Co si umínil Moss pro měsíc vyjednávání, a co se zatím stalo. Dopis paní Mossové dceři její
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 236 —
Půldruhého týdnu po přesídlení svém na Svart-
skár obdržela Mája od Gudmara první zprávy z Go-
teborgu.
Jak trudnou byla jí tato doba! Otec posud nedal
o sobě slyšeti; avšak paní Mossová po návštěvě, kte-
rou učinila bez odkladu dceří své, psala manželu své-
mu bez vědomí jejího opět. Neboť co Mája matce své
svěřiti nechtěla, neušlo oku mateřskému, úzkostlivě
pátrajícímu. A jak bolestně trpěla nebohá paní okol-
ností tou, že nemohla dceru svou uprosíti, aby se vrá-
tila do otcovského domu, a že sama nesměla Gláborg-
úplně opustití . . .
Vraťme se však k listu Gudmarovu, jenž zněl
takto:
»Miláčku!
Uposlechl jsem tebe a odebral jsem se sem.
Poslouchám tebe stále ještě a zůstanu zde celý
měsíc, chceš-li tomu tak . . . tak dlouho, jak si přeješ.
Čím jsem nyní?
Před krátkým časem ještě domníval jsem se
býti mocnou silou; jsou však chvíle, které zlomí sílu
největší.
Ploužím se zde nyní jako stín.
Procházím-li se časně z rána nebo pozdě večer
ulicí přístavní, cítívám v nitru svém nevýslovnou
touhu, abych pohlédl dolů do vody, a tu se před zra-
kem mým vznáší vždy tentýž obraz jako fata morga-
na . . . Ach, bude celý ostatní život můj také podob-
ná fata morgana?
Zničený život lidský, přetržená páska spojovací
mzei nebem a zemí — a to mnou, bídným červem!
Tato hlodající a stále se vracející myšlenka ne-
připouští žádné moiidré úvahy. Vysmívá se povin-
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
