Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIV. Stín, tělo a duše - XV. Otec
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
trm zmizím a neobjevím se již nikdy na draze vaši.
Odepřete-li mně však prosbu mou, odepře vám Bulí
také to, zač jej v hodině úzkosti prošiti budete.
Pojďte .. . pojďte dobrovolně ke mně.«
Emilie nemohla, ani nechtěla vzdoroyati prosbě,
projevující takovou zoufalost. Blížila se však k němu
s týmž odporem a tajným chvěním, jako by se měla
dotknouti nějaké zmije • • • A nyní vztahovala ruku
svou —
- již spočívala ruka její v ruce jeho.
Avšak dotek tento vyvolal zvláštní změnu v duši
a celé bytosti nešťastného muže.
V divé šílenosti vyskočil nejprvé vlivem citu
šlechetného ke dveřím, aby slibu svému dostál; avšak
jiný cit, mnohem násilnější, hnal ho právě tak rychle
zpět, a již klesl k nohám mladé paní, která však hla-
sitě volala o pomoc, když se tu náhle rozlétly dvéře,
a dva muži se v nich objevili.
Jeden z nich byl G-udmar, druhý byl rybář Tolle
Persson, který se okamžitě pevnou rukou chopil
Holta. Holt povstal nyní chladně, pohlížeje nehybně
a vzdorovitě na své protivníky.
XV.
Ot ec.
Po odjezdu domácí paní stála čásť čeládky glá-
borgské na dvoře, hovoříc pospolu.
Myšlenky a řeči všech zabývaly se slečnou Má-
jou, která byla všeobecně ctěna a milována.
Hluboce jsouce zarmouceni, rozmlouvali právě
o tom, neudálo-li se za nepřítomnosti domácího pána
nějaké neštěstí, když tu cestovní povoz jeho rychle
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
