Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XVIII. Moss začíná opět »mysliti«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
patrno, že se stane opět Májou statečnou, silnou,
avšak vždy šlechetnou, až jí opatrnosti té nebude
již třeba.
Právě jako otec její nezmiňovala se o tom ani
Mája, že čas rychle ubíhá. Gudmar se okolnosti té
také ani nedotekl. Se všemi ostatními obyvateli domu
hleděl se Moss co možná nejvíce spřáteliti. Zejména
Emilie byla-předmětem zvláštního jebo vyznamená-
vání. Obával se každé chvíle, že bj’ se jí mohlo něco
přihoditi. Když odjížděl, napomínal každého, ani
Hjelma nevyjímaje, aby na ni dali dobrý pozor, a
když se opět vracel, byla první jeho otázka: »Ne-
potkalo mladou paní žádné neštěstí1
?«
Všecko to vzbuzovalo podiv, nejméně však snad
u Gudmara a Máje, kteří dosáhli alespoň toho štěstí,
že se mohli stále vídati a někdy také o lásce své ho-
vořiti. Avšak paní Mossová, starý pastor a všichni
ostatní přátelé viděli, na jakém sypkém základě bylo
vystavěno všecko, co pokládali již za dokonané a od-
byté.
Co se týkalo pastora Guldbrandssona zvláště,
bručel od rána do večera a vypadal nadmíru mrzutě.
Uplynul třetí týden.
Mája trávila již většinu dne mimo lože a mohla
se súčastniti zábavy. Byla posud velmi bledá, a ve
tváři a celé bytosti její jevil se výraz, jakého do-
dává jenom láska a blízkost smrti.
Bylo odpoledne.
Paní Mossová odebrala se do svého pokoje, abj’
ši odpočinula; Emilie a Thorborg seděly s pracemi
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
