Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha prvá: Nová a stará firma - XII. Sourozenci. Konec návštěvy pana Mossa
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
ioy —
slím přece, že by nebylo dobře, kdyby oba páni zů-
stali ještě déle pospolu sami — otcův rozmar nebyl
nejvlídnější."
,.Tornu se věru nedivím. Jdi tedy, přijdu za te-
bou. Ale poslyš, povolnost a sebeopanování má také
svoje skrytá úskalí, a já bych nerad s lodí svojí
utonul."
„O, tato plavba tvoje bude jistě dobrá.“ Tborborg
se vesele zasmála.
„Co u všech všudy to znamená ?“ šeptal Gud-
mar, zadržev Tborborg u růžového plotu. „Věru se
mně zdá, že se otec zakousl do historky o starém
bullarském volu — pak musí vše býti dobře. Tiše,
naslouchejme ... Opravdu; hovoří o tom slavném
volu, na nějž ani otec, ani Bullarští nemohou zapo-
menouti.“
„To mne nepřekvapuje docela nijak,“ mínila
Tborborg. „Tatínek se tam narodil, a Bullarští
drží se pevně svých historických vzpomínek — také
říká tatínek, kdyby zapomněli na vše, na vola toho
že nezapomenou nikdy. A já také ne. Ze spaní bych
mohla vyprávěli, jak Norové ve válce podnikli vý-
pad po jezeře Bullarském, aby se opatřili zásobami,
a jak, když byli přepadeni, ve spěchu usekl si každý
kus masa z ubohého živého vola . .. Ano, ano, ta-
tínek jest nyní v proudu... A stiýc Moss se směje
a míní, že to není první, co si Norové od nás při-
svojili ... Ale tatínek nyní vyklepává dýmku — mů-
žeme vejiti."
„Jste tu, děti?“ ozval se hluboký hlas pasto-
rův. „Nacpi mně dýmku, panno Liliová roso ... Ví-
tám tě domů, hochu! Ještě žijí staří bohové — gra-
tuluji k dobré kořisti. Třeba Bůh dnes v noci, jak ří-
kají tL divoši z Morko, nepožehnal zemi a břehu
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>