Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - VI. Matka a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 67 -
již ani nepokusíš, abys skřížila moje plány. A teď
znáš moje mínění.“
Kdykoli minula taková bouře, přicházívala Maja
a objímala trpělivou matku.
„Bůh. mně odpust ten nápad, milovaná matinko!
Musíš stále pykati za moji pošetilou spekulaci, a to
mne bolí nevýslovně."
„Ach, Májo moje,“ odpovídala pak tato tak oprav-
dově milující matka, „což nevěříš, že raději sama
snáším pošetilé ty výčitky, než abych musila slyšeli,
že se jich dostává tobě ? Časem se to ostatně zlepší.
Mám předtuchu, a ta mna praví, že se otec přece
jednou upokojí a že on i já budeme daleko šťastnější
nežli jsme nyní.“
Maja slýchala takového ujišťování, jež se nikdy,
jak se zdálo, nechtělo uskutečniti, tak často, že na-
byla konečně jistoty, že matka sama ve skutečnosti
nedoufá ve splnění toho, nýbrž mluví jen k vůli ní,
Maje, o takových přeludech budoucnosti. Jednou však
pravila paní Mossová, čtouc zřetelně tyto myšlenky
její:
„Považ, dítě, že před bohem není nic nemožného.
Učinil již větší divy — nemysli tedy, že tak mluvím
z pošetilosti."
Dnes — jako poprvé, když jsme se setkali s paní
Mossovou — nacházíme ji samotnu. Jen v tom jest
rozdíl, že očekává svoji dceru domaí a proto co chvilku
naslouchá, nehrčí-li vůz.
Konečně, když jistě nejméně po ‘
desáté posunula
Májou založené čtenářské znamení v bibli, odložila
písmo svaté pravíc sama sobě:
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
