- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl II /
68

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha třetí: Finský kapitán - VI. Matka a dcera

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

„Doufám, že mně Vševědoucí odpustí, nemohu-li
pohromadě udržeti myšlenky svoje. O, kéž chrání dítě
moje a šťastně je provede touto dlouhou dobou
zkoušky! Teď však něco přijíždí — ted přichází a
tentokrát radostně a zmužile, doufám, ^ebot jeste
se nemohla vyskytnouti žádna nová potíž.
Ale zcela jinak dopadlo to, když Maja \rešla a
pověděvši, že se otec cestou, zdržel a piijedc teprve
asi zítra v poledne, s plnou důvěrou vyprávěla vše,
co se stalo, a svěřila se matce se svou obavou, že
otec přes vážný projev její stále asi ještě spekuluje
na její sňatek s Holtem. ..
„Bůh tě chraň toho neštěstí! Jest to jisté spatný
člověk!... Ví Gudmar již o posledních událostech?1
„Ano, setkali jsme se den před mým odjezdem ...
Jistě neuhodneš, kde.“
„Nechci hádati — jen pověz!“
„Nuže, na Sovím úskalí, a nebylo to sice po-
prvé, ale tentokráte byl tak hluboký a slavnostní vý-
znam ve všem, od neobyčejně dojemného způsobu,
jakým staroši pro mne všecko připravili, až k ne-
vylíčitelné zdrcenosti Gudmarově, ačkoliv dostalo se
mu od představených nejvyšší chvály á činěny mu
velmi skvělé naděje do budoucnosti.“
„Ach, dítě, není divu, byl-li zdrcen. O, drazí mi-
láčkové moji, musím patřiti na utrpení vaše, aniž bych
mohla cokoliv učiniti pro štěstí vaše — jaká jsem to
bezmocná m atka!“
„Nemluv tak, malinko! Břímě moje bylo by ti-
síckráte těžší, kdybys ty je nepomáhala nésti!“
„Drahá Májo, mám ještě dosti vzpomínek na svoje
vlastní mládí, abych věděla, že břímě odříkání zů-
stává vždycky těžké a tísnivé, nechť je sdílí kdokoliv.
Kdyby byla v jednání otce tvého aspoň stopa spra-

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:28:43 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/2/0072.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free