Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - III. Ztroskotání lodi - IV. Ne, za nic na světě!
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 36 -
Rty muže tolio neměly slov ani díků, ani stesku,
ale skleněné oči jeho, tupě upřené na moře, mlu-’
vily řečí srdce rozrývající. Blahodárná mdloba ne-
zbavila ho pohledu na obraz, který — nebylo také
divu — strhal poslední strunu v srdci jeho.
Ostatní nemohli však nyní tak dbáti cizince jako
dříve, bylť zachráněn — a zraky všech sledovaly
starého lodivodu, jehož bílé kadeře, osvětlené září
měsíční, v burácejícím vichru poletovaly kolem hně-
dých tváří jeho, když se syčící pěnou příboje moc-
nými rázy propracovával ke břehu.
A nyní stáli oba staří bratří a druhové u sebe,
držíce se \r pevném objetí.
„Och, Gáddo, Gáddo!“
„Otče lodivodo . .. otče lodivodo! Dobrý bůh do-
přál ještě jednou mořským ptákům, aby mohli od-
letěli domů!"
Při tomto shledání objevily se slzy v očích Gud-
marových. Sven Dilihufvud skákal radostí, a Storke
Pelle popřával si stranou notný doušek léku křeči
tišícího.
IV.
N e , z a n i c n a s v ě t ě !
Na Svartskárn, kam se nyní podíváme, měli mladí
manželé krásný podzim přes všecky mlhy, které za-
halovaly všecko venku hustým závojem svým.
Od rozhodnutí o cestě do Hamburku, která
uvedla všecko tak pěkně do pořádku, nebo od oné
chvíle, kdy přečetl Hjelm dopis ženy své její dobré
matce, neplýtval sice také slovy o vzrůstajícím svém
štěstí domácím, ale každé slovo jeho přesvědčovalo
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
