Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XII. Co se událo v pisárně a vedle pisárny
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 147 —
Zvolna se obracel na žoku bavlny se strany na
stranu. ■ . 1
„To zápach silného koření mne tak rozčiluje...
Ano,” zajisté jest to jenom nutnost, a což konečná,
velitelská nutnost tvořena jest^ něčím jiným, nežli
řetězem nevyhnuteliných zákonů ?“
Opřel se o loket, jako by chtěl vstáti, ale ihned
opět klesl.
„Nejprvé přichází j e d e n čin. Sotva rozeznáme
pravou barvu jeho, jest již pozdě, abychom zadrželi.
Pak jsme nuceni míti se na pozoru před prozrazením,
a tak se zaplétáme stále hůře a hůře. Takový jest
pořádek přírody, a člověk se mu nemůže vyhnouti...
Kdyby byl Moss onoho večera šel se mnou na
Svartskár,’ mohl by Vilém Holt stále ještě býti bílý
jako padlý sníh ... Ale ručička na starých hodinách
času ukazovala na hodinu, kdy měl nastoupiti novou
dráhu ... Co na tom ... jest to hloupost, přemýšleti
o tom !“
Vedle v pisárně bylo slyšeli obyčejný hovor pří-
ručích s Uljanou, která odestýlala a sklízela se stolu.
„Kýho kozla! Chtějí tedy nebožku paní vykopali
a mimo to ještě úředně ohledat! ? Jest to skutečně
pravda, Uljano? Slyšela jsi dobře?"
„Ano, pane Gustave, můžete spolehnouti na to,
že mne moje uši neklamou. Hned zítra ráno přijde
komisař a sepíše o ní protokol, jako učinil již loni,
tak že bude míti o sobě dva protokoly. Ubohá pani.
Všecko to musí býti náramně nepříjemné. Slyšela
jsem právě, jak pán všecko to v ložnici vyprávěl
paní..
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
