Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XVI. Udání
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 191 -
»Co to pravíte? . . . Dostansme snad ještě" více
trosečníků? Ach, kdybych věděla, že to nebylo nic
jiného, nežli docela jednoduše živý člověk, který
se opovážil, tak drze si se mnou zahřátí, pak bych si
nepřála nic jiného, než abych se mohla chlapíkovi to-
mu jednou trochu podívati do očí, a nemyslím, že by
se mu to právě líbilo, neboť teď mohu bohudíky ru-
kama opět dobře hýbati . . . ’Ach, Bože m ůj! Beran
pojde málem hladem — musím se k němu přece jen
podívat. Nechtěla byste mne k němu doprovoditil
Upeku vám za to dnes večer kobližky.«
Thorborg již nezaslechla vlídného pozvání ani je-
ště svůdnějšího slibu stařenina, neboť zatím již od-
běhla.
Těžké, jako údery srdce jeho, byly kroky, jimiž
měřil kapitán Geistern svůj pokoj.
Jen zřídka chodil dolů do bytu farářova, protože
ho bezpochyby obtěžovaly neustálé otázky starcovy
a jeho pokusy, trochu ho povyraziti. Po truchlivé ná-
vštěvě na hřbitově a v kostelíku bylo jediným za-
městnáním jeho jen to, že s rukama na zádech nebo
přes prsa skříženýma chodil po pokoji.
S dopisem v ruce vystupovala nyní Thorborg po
schodech.
Naslouchala.
»Ach,« pravila si, »stále to věčné přecházení!
Neunaví se . . . neví ani, že chodí. . . Pane kapitá-
ne —« zaklepala — »smím k vám vejiti s dopisem?’.
•»S dopisem?* Kapitán otevřel dvéře . . »Děkuji
vám. Jest.to dopis od komisaře?«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
