Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XVI. Udání - XVII. Květiny na pokraji propasti
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 200 —
Tak opustila tedy břeh svartkárský spolehlivá a
věrná přítelkyně, namajíc ani potuchy o mracích,
které se stahovaly nad hlavami těch, jež tam zane-
chávala. /
XXVII.
K v ě t i n y n a p o k r a j i p r o p a s t i .
»Jest to skutečně hrozné, jak mně připadá těž-
kým dnes ráno, že tě musím opustiti,« pravil Hjelm,
chystaje se jiti za svojí denní prací. »Ale snad si
dovedeš sama vysvětliti, v čem záleží tajemství to.«
»Ano, dovedu to,« odpovídala Emilie vesele. »Dří-
ve, když jsme snídávali společně s Holtem, měli jste
vždycky plno hovoru o obchodech, ale nyní, když
snídá dole v pisárně u krámu,’ takže si můžeme vy-
piti svoji káyu mezi čtyřma očima, stáváš se ná-
ramně rozmazleným všemi těmi drobnými úshihami
a poroznostmi, jež jsem ti nemohla prokazovati v
jeho přítomnosti.*
»Ano, ano,« souhlasil manžel její, »ve slovech
tvých jest snad více pravdy, nežli se sama domníváš,
neboť vidím v šelmovských očích tvých, žc hledáš
význam toho mnohem hlouběji.«
»Na příklad v tom, že celkem nejsi nadšen pra-
cemi v pisárně.«
»To jsi velice na omylu . . . Pojď, Emilie moje,
přejděme několikráte po saloně. Svěřím ti při tom
něco, o čem nemáš ani potuchy.*
»Ach, co to asi bude? Jistě něco radostného, co
mně bude moci poskytnouti jakousi náhradu za vče-
rejší náhlý odjezd Majin.«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
