Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XVII. Květiny na pokraji propasti
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 210 —
»Bojím se, milovaný Ake, že mne nebudeš chtít
vyslechnout!.«
»Jak mohl bych viděti drahé tvářičky tvé po-
kryty zármutkem a nevyslechnouti tě! — Počkej jen
malou čtvrthodinku — za čtvrt hodiny přijdu dohi.«
»Mohu snad právě tak dobře počkati z d e ...........
Vezmu si klíče a otevřu skříňku na knihy — budu se
pak mít hned čím zaměstnávati.«
»Ne, ne, musil bych teprve hledati klíč. Ostatně
jsou tam jen takové knihy, jež tam leží a čekají na
lepší doby — ty víš, na jaké — až budu bohat. —
Ale teď jen jdi!«
A Emilie šla.
•Mladá paní sotva si odbyla zbývající ještě práci
svoji, když přišel manžel její.
»Nyní jsem ti k službám.«
Emilie vyprávěla mu všecko, co jí pověděla Per-
nilla, a zmínila se ovšem také o starosti ženy té, aby
snad nebylo zneužito ochoty její.
»Celá věc ta,« pravil Hjelm, »byla by mně věru
velmi podivná, ba více než podivná, neboť i matka je-
jí mně skoro totéž důvěrně pověděla, ale chápu velmi
dobře, že si Holt pro nekalé obchody své vyhledal
cizího rybáře za společníka, a pak mohl ovšem cizí
rybář říci, že ,to viděl u Hjelma’, když zboží není ještě
odstraněno, nýbrž leží ve skladišti. Bezmezná drzost!«
»Kdybys se mnou nebyl dnes ráno mluvil o své
zlosti na nový obchod Holtův, byla bych se polekala
daleko více. Ježto jsem však nemohla posouditi, ne-
obsahuje-li věc ta něco ještě důležitějšího, nežli jsem
sama mohla pochopiti, musila jsem o tom promluviti
s tebou . . . Na všechen způsob jest to pro nás velmi
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
