Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha čtvrtá: Domovní prohlídka - XVIII. Soudní prohlídka
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 225 —
»NenaMížím naprosto žádnou nutnost, odpovědět!
na otázkii tuto. Ale nestojí za námahu, zamlčovat!
příčinu. Miluji ty knihy, zabíraly mně příliš mnoho
času. Proto umínil jsem si, nechati si je na jinou do-
bu, a čím dále je mám s očí, tím méně jsou mně po
ruce.«
Komisař neodpověděl. Ale bylo na něm viděti, že
se domníval, že nyní přišel na pravou stopu, a tu se
stal horlivým, jako lovec při honu. Člověk zmizel v
něm při takové příležitosti a zůstal jen úředník.
»Úřední sluho,« zvolal nyní zkrátka, »jděte s pří-
ručím na půdu a přineste bednu!«
V krátké chvíli, nežli byl vykonán rozkaz tento,
přecházel komisar po pokoji, kdežto druhé dvě súčast-
něné strany sotva se odvažovaly bnouti se. 11jilm
jediný -dýchal volně.
Konečně stála tak toužebně hledaná bedna před
nimi.
»Klíč!« zvolal komisař. Ale když při tom po-
kradmu podíval se na Hjelma, musil si přiznati, že
nevypadá jako zločinec.
»Gustave,« pravil Hjelm, »víš, kam jsem dal klíč,
když jsem zavřel bednu tu?«
»Ano, do třetí zásuvky,« odpověděl příručí, uka-
zuje na pult.
»Jest otevřena — vezmi klíč a podej jej panu
komisaři.*
Každé slovo a každý výraz obličeje Hjelmova
projevovaly lhostejnost, jako by se ho to všechno
netýkalo.
Komisař potěžkával klíč v ruce, podíval se na ka-
pitána, pak opět na Hjelma a spočinul pohledem
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
