- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
60

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - III. Výslech svědků

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

ještě včas, aby zahlédl Holta, jak nejprudším try-
skem ujíždí do polí. _ v
Siversena napadlo nejdříve, aby skočil na nej-
bližšílio koně a jel za uprchlíkem; nahlížeje však po-
šetilost tohoto úmyslu, vrátil se do soudní síně; my-
slil si, týká-li se výpověď ta Holta, čemuž jistě bude
tak, nedostane se asi daleko, rámě spravedlnosti ho
jistě dostihne. Ostatně snad bude nejlépe, nechati pa-
doucha toho utéci.
Když opět vcházel do soudní síně, dospěl otec lo-
divoda ve svém svědectví tak daleko, že právě pronesl
jméno Holtovo. A když ho nyní mžikem hledaly zraky
všech, plné ošklivosti a ustrnutí, ukázalo se, že se
stal neviditelným, a dav jal se nyní bručeti: »Teď tu
ještě byl . . . tam stál . . . je pryč!«
Soudce (velmi rozčilen): »Holt odešel?«
Siversen: »Ano, práskl do bot! Ujíždí cestou nece-
stou. Na jeho odchod ze soudní síně chtěl jsem upo-
zorniti, když jsem byl napomenut, abych mlčel.«
Když byly dány rozkazy Holta stíhati a nazpět
přivésti a když se rozrušení poněkud uklidnilo, bylo
pokračováno ve výslechu svědků, jímž ničemný čin
Holtův konečně v celé souvislosti své byl odhalen.
Při tom projevovalo poslnchačstvo dojemnou účast
s Hjelmem, jíž dávalo výraz nejrůznějším způsobem.
Starý Gádda končil výpověď svou těmito slovy:
»A nyní má milostivý pan soudce celé to ha-
nebné pletivo před sebou, a my, já a otec lodivoda,
děkujeme Bohu, že jsme konečně mohli svalití těžké
to břímě s ramen svých, či spíše se svých prsou, ne-
boť tam nás mnohdy tísnilo hrozně. A teď na to sklá-
dám svátou přísahu, že je pan Hjelm na hrozné věci
té nevinen jako padlý sníh, jako že doufám se sou-

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0064.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free