- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
84

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - V. Den po hromové ráně

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

- 84 —
přeháněla. Musí přece také býti něco, co bychom
mohli postaviti proti temným stránkám života . . . .
Jest to především bohabojnost, pevná důvěra v toho,
jehož snad teprve ve chvíli neštěstí vážně hledáme.
Nuže, tu jsem tedy zapomněla, že i neštěstí může
míti radost, jež vzniká za způsobu, jakým je snášíme.
A radost ta jest asi stejně příjemná jako kterákoli
radost jiná. Dále jest to jisto, když moje láska může
se nyní osvědčiti jak ve dnech radosti, tak i ve dnech
žalosti, že Ake nahlédne, že mu stále ještě zbývá j e-
d e n poklad, i kdyby pozbyl všech ostatních. A čím
vyšší cenu bude přikládali pokladu tomuto, tím více
vzroste jeho statečnost v dobách zármutku. A koneč-
ně, kdyby částečně změnil svoji povahu, kdyby ne-
mohl odolati všem tajeným drobným útrapám —
nuže, co potoml
Jsem já snad první žena, která musí se dočkati
změny v povaze svého muže?
Může mne přece upřímně milovati a přes to býti
trochu rozmrzelý a nesnášelivý, a to se stane jistě,
neboť takový býval také otec pokaždé, když ho pro-
následovali věřitelé. A vzpomínám si nyní, co říká-
vala matka, že muži mívají celkem málo vloh k tomu,
aby dovedli snášeli chudobu a starosti, nýbrž buď se
dopouštějí spousty hloupostí nebo se vrhají na . . .
Nebyla to vlastní zkušenost matčina, nýbrž jedna
z těch povrchních zásad, kterým žádný rozumný člo-
věk nesmí věřiti . . .-«
Emilie chvatně povstala a přistoupila k oknu,
aby naslouchala.
»Pamatuji se sice, jak zněl konec té věty, chci
však zastrčili závoru na dveřích své paměti, neboť

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0088.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free