- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
134

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - IX. Setkáni

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

srovnáváme-Ii ji s tím životem, který trávíme mezi
hlubokými zdem i našeho nitra.«
Silně se zarděvši odpověděla Thorborg’:
»Myšlím, že jsme mluvili o Bohu.«
»Byio tomu tak — ale poněkud jsem se od toho
uchýlil. Chtěl jsem se vás otázati, necítíte-li se. také
vy nebi bližší, jste-li o samotě?«
»To může, obávám se, býti různé: jednou tak, po-
druhé jinak. Myšlenky člověka o samotě dlícího ne-
jsou asi vždycky takové, aby mohli býti přijímáni
svati hosté. Nebyli bychom lidmi, kdybychom nebyli
podrobeni změnám těmto.
>:Ó
. nesmíte mne pokládali za člověka tak hroz-
ně samolibého, že bych snad byl chtěl říci, já že cítím
neustále přítomnost veliké prabytosti nebo jeho bož-
ského vyslance. Jak bych byl pak mohl tak hluboko
klesnouti ve svém očistci, že mne musili zavříti do blá-
zince1
? Ú nikoli, mínil jsem toliko, že cítím J e h o
přítomnost, daleko jistěji, jsme-li, jak jsem řekl,
s Ním takřka mezi čtyřma očima, a to jsme nejjistěji
v osamocenosti, která nás chrání přede všemi osla-
bujícími myšlenkami a popudy. Stejně jest tomu
u vzácnějších a památnějších věcí, které bychom
rádi podrželi. Samota obdařuje nás poklady, o které
se bojíme, aby nám nebyly uloupeny.«
»Nyní vám rozumím úplně..*
»Nechápete nyní také, že při neustálých v duši
mé planoucích myšlenkách na moji choť bylo zcela
přirozeno, že jsem učinil ten krok, který jste mně
sotva mohla odpustili, který jsem však pokládal
tehdy za nutný a spravedlivý1

»Vždyť jsem již pravila, že myslím, že jste byl
nástrojem v rukou božích.«

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0138.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free