- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
154

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - X. Malé trhliny a veliké starosti

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 154 —
zeti v neúnavné pracovitosti, která ji činí lhostejnou
ke dřívějším vlastnostem jejím i ke vkusu a toilettě.
A Hjelmovi se již zdálo, jako by měl již nepří-
jemnou pachuť hodiny, kdy Emilie vymění své vo-
lány zdobené šaty a volné kadeře za jednobarevný
oděv Majin a vlasy vážně scesané.
Žena jest poesií manželství, a změní-li se poesie
v prósu, změní se celé manželství v dřevorytinu.
Od myšlenek na Emilii dospěl Hjelm k myšlen-
kám na sebe sama.
Dovede vždy opanovávati svoje dojmy jako do-
sud, dovede vždycky snášeti svoje protivenství tak,
jak to činí nyní? A nepodaří-li se mu to, jak by mohl
potom žádati, aby jeho paní neklesala a jevila se stá-
le půvabnou a roztomilou, když by sám stal se roz-
trpčeným a dráždivým1
?
Z tohoto chaosu probudil ho Gustav, jenž vešel
se dvěma dopisy.
Byly to bohužel opět dvě drobné trhliny, jež
bylo nutno ucpati, a ještě k tomu takové, o kterých
se byl domníval, že se pro ně nemusí znepokojoyati.
Ano,<; pravil sám sobě, vrátiv se nahoru do pi-
sárny k revisi svých knih, »ano, není tomu konce. A
přece nechci se vzdáti. Musím do Goteborgu, musím
se ještě tisícerým způsobem namáhati.«
Hjelm se chopil péra, aby se pustil do nových
výpočtů.
V tom vešel Jan, položil jiný dopis na pult a
hned odkvapil, neboť hocha toho vždy srdce bolelo,
viděl-li ustaranou a zachmuřenou tvář .svého princi-
pála.
»Bezpochyby zase nějaká Jobova zvěst,« mínil
Hjelm, rozlamuje pečeť.

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0158.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free