- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl IV /
167

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XI. Jak Emilie získala druhého ručitele

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 167 —
»Nestojí za to m luviti o loňském sněhu. Mohu vám
říci docela otevřeně, že jsem skoro docela na mizině ...
Ztráta na ztrátu. Nemluvme o tom raději!«
»Aeh, prosím vás snažně, odpovězte mi přímo. Což
kdyby se byl posud kapitán Kasmusson nikomu ne-
zavázal?«
»Milá paničko, neuvádějte mne do takových roz-
paků. Ďáblu bych se dovedl dívati do tváře, ale žen-
ské, ženské ty bezpochyby patří k jeho družině,
když mohu k nim býti i na stará kolena svoje ještě
lak sláb!«
»Drahý kapitáne Bosoné, což jest to slabost, pode-
píšete-li tuto listinu’?«
Emilie podávala mu směnku s tváří tak rozmi-
lou a dojímavou, že stařík poodstoupil, jako by se o-
bával, že by ho slabost nyní skutečně mohla přemoci.
»Ne, ne, Bůh mne uchovej, bylo by to do nebe
volající, na něco takového jen pomysliti. Musím se
opravdu diviti, paní Hjelmová, že jste mohla mně,
muži docela oizínui, uěiniti takový návrh.«
»Musím tedy jiti! Ach, proč jsem řekla muži
.svému: ,Dovol, abych já ti opatřila druhý podpis.
Znám muže, právě tak váženého jako jest Moss, ale
bylo by to m arné, kdyby ho o to požádal někdo jiný
uež já, neboť ke mně choval druhdy trochu přátel
ství, které snad se znovu probudí, spatří-li mne opěť.«
»Tak, tak, to jste tedy řekla, paní Hjelmová? Hm.

hm
Oči starého kapitána začaly se lesknouti,_ a rty
jeho roztáhly se až k uším — měl to býti opravdovj
úsměv.
Emilie se tvářila, jakoby nepozorovala této změ-
ny, a pokračovala hlasem sklíčeným:

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:10 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/4/0171.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free