Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XI. Jak Emilie získala druhého ručitele
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
- IfiS —
>Slečna Mossova řekla mně před chvílí: .Jak mů-
žeš pomýšíeti na návštěvu u kapitána Bosona? Jest to
ovšem právě tak veliký m atador jako ivraj otec, my-
slím však, že vítězství nad ním bude ti obtížnější než
mně moje vítězství nad tatínkem . Cesta tvoje jesl
m arna, docela m arna.’«
»Hoho, to že řekla ? Nu, proč tedy neopatřila pod-
pis svého ženicha?*
To by jí nebylo stálo žádnou nám ahu — poručík
se nabídl sám. Ale pan Moss řekl, že za nic nepode-
píše jméno své vedle jiného, nežli vedle jména mata-
dora právě tak velkého, jako jest sám.«
Po tom poznávám Mossa. Snad si to ještě roz-
myslím, až promluvím s Easmussonem.
Nu, drahý kapitáne Bosone, když jsme již tak
daleko, ukončeme to raději hned. Hleďte, nastává již
soumrak, a my chceme ještě dnes se v rátiti domů.
A ještě jednou dotkla se bílá ručka Em iliina ru-
kávu kapitánova. Staroch vypadal stále nerozhodněji
a povolněji. Ale najednou zvolal, jakoby se ještě chtěl
zachránili:
»Bengtssone, Bengtssone, rozdej za mne ... Při-
jdu již h n e d !... Jest to nemožno, milá paničko, ua
mou duši, docela nemožno .. . čert mne vezmi, není-li
to docela nemožno!«
Nepromluvivši ani slova, otevřela Em ilie svoji
brašničku a zvolna do ní vkládala osudnou listinu:
zrak její utkvěl při tom na tváři starého kapitána.
Již mizel i poslední cípek papíru v její brašničce, když
tu lakomý, ale překonaný námořník najednou po něm
sáhl a držel jej mezi palcem a ukazováčkem.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
