Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha pátá: Vyšetřování a jeho následky - XVIII. O šest neděl později. — Dopis Emiliin a důvěrňá sdělení její
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
mýdla? Anebo k čemu slouží veškeré studium filo-
sofie, nemůžeme-li ho užiti v životě skutečném!«
Jak sama nahlédneš, matinko, nečekala jsem na
žádné objasnění; obdržela jsem je však ještě téhož
večera. Vstoupivši do ložnice, shledala jsem, že byly
všecky knihy odklizeny. Ležely v bedně na půdě,
a bedna byla opět klíčem uzavřena.
Ve příštích dnech byl Ake v krámě. Všecko šlo
obyčejnou klidnou cestou, avšak nemluvil.
Jak podivuhodné jest studium povahy lidské!
Ake stál pevně při ranách velkých, kdy mu bylo
třeba síly duševní; avšak nejnepatrnějším nepříjem-
nostem nedovedl odolati. Na štěstí jsem vždy po boku
jeho.
Právě jsem byla vyrušena zprávou, že se mnou
někdo za nepřítomnosti muže mého mluviti chce. Ake
odejel k panu Siversenovi, aby uspořádal poslední
platy. Před hodinou bylo v krámě tak ticho, že jsem
se domnívala, že mohu jiti svou cestou. Až se vrátím,
budu psáti dále.
Ach, drahá matinko, jako by nový život do mne
byl vjel . . . Jsem tak veselá, tak veselá! A jak po-
těším svého Ake, až se dnes večer domů vrátí! Ská-
kala bych radostí. — Ach, jak krásná jest radost, a
jak lehounké jsou peruti, na kterých nás unáší!
Co asi myslíš, kdo byl venku1
? Dvě osoby vzne-
šené, na které jsi snad ještě nezapomněla; neboť jsem
ti je líčila ve svých, listech, totiž Olle z Bjelkebody,
»potomek modrého hedvábného roucha mešního*, ve
vlastní osobě, a Bernt Carohisson »jedenáctistyletý,«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
