Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - II. Rozhodná chvíle
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 32 —
zarmoutil. Avšak co mám činiti, když se duse ma
vzpírá okovům, za které sobě mám blaženost vykou–
p itit Člověk nemá kupčili o lásku. Nemohu zcela
určitě říci, jak bych byl jednal, kdyby mně někdo
jiný tajně byl myšlenku tu vdechl a kdyby mne za-
ručil, že to jest tvé nejvroucnější přáni. Kdybych
byl pak povolil, bylo by to bývalo následkem vzne-
šeného šlechetného vnuknutí, následkem touhy tém ěř
nebeské, abych ti dokázal, co_ všecko může tvůj
Gudmar učiniti pro lásku svou, a jak velkou^moc má
tvé přání. Nyní však se mně zdá, že ve všem tom
spočívá málo jemnocitu k tobě, třebas by návrh ten
byl velmi krásný. . . Ano, mluv a suď, jak sama
chceš; nechci z a p l a t i t i štěstí, které zaplaceno
býti nemůže. A přece se odvažuji říci: nemohu snésti
vzpomínku na tebe tak, jak nyní přede mnou sto-
jíš . . . Buď mírná, buď milosrdná, drahá Májo. —
-
Ani Bůh, ani lidé nemohou mne zatracovati, poně-
vadž jednám, jak to za dobré uznávám .«
Mája mu podala obě ruce. xMezi nám i budiž
mír!« pravila. Na rtech jejích se objevil úsměv, ale
mdlý. »Zůstanu vždy věrna svému slibu, a dejž Bůh,
abys ty, Gudmare m ůj, mužně nesl břím ě své. Ne-
můžeme se již jako dvě děti těšiti plány, které se ni-
kdy neuskuteční . . . A nyní jsem hotova, tatínku.«
»Dobře, dcero; dobře — ty jsi se mně vydařila!
Pan kontrolor přece chápe, že se takové zasnoubení
úplně vyrovná nějakému zasnoubení nahoře v mě-
síci . . . Petře, zapřahej; pojedeme!«
Přistoupiv zcela malomyslně k velikému svému
příteli, pravil pastor: Bratře! Člověk míní. Pán
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>