Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - V. Smrt jednoho
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 86 —
Hoden jsa nadšení básníkova a štětce malířova,
byl tento božský a věčnou láskou dýchající výjev
přírodní novou trpkou protivou ke hroznému obrazu,
který lidská vášeň a lidská povinnost vykouzlily zde
na lodi podlóudnické a na lodi celní.
. . . Kána padla, a mocný medvěd morkojáký,
Olagus Esbjornsson, sklesl po zpátku na lodní
]jlaclitu.
»Proklatý ten ďábel střelil mne zrovna do
srdce! «:i:)
Na smrt bledý přiskočil Tu ve, chtěje bratrovi
krev zastavit!.
Nech toho!« zašeptal O lagns.. »Nepomůže mně
to již . . . Pozdravuj otce a B ritgu . . . byla dobrou
ženou . . . Bnď laskavým otcem . . . mému hochu . .
Obchodu zanechte.«
Temné stíny smrti zmírnily již divoký lesk,’který
byl plamen nenávisti v očích těchto roznítil. A ’mírný
byl poslední pohled, kterým spočinul na bratrovi.
Náhle však byl lesk očí jeho ještě jednou oži-
ven posledním dojmem prchajícího života pozem-
ského.
»Rychle odtud . . . s nákladem . . . Nikdo se ne-
smí dověděti, že Olagus Esbjornsson padl ranou z cel-
ní lodi ... Já ... já jsem to byl ... který ji přepadl. 1
Byla to jeho poslední slova.
& hlasitým štkáním sklesl Tuve hlavou n a muže,
kterého byl vždy pokládal za představeného svého.
) Událost tato vypravuje se takřka doslovně po-
dnes ve svedskýeh skaerách,
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
