Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - IX. Co si myslili staříci a co vyprávěl jejich chovanec
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 186 7 ■
nemohl jednati blaliofekloiiněji proti jiným lidem,
než veliký ten muž na Morko, byl-li právě takové
nálady, že někoho vedle sebe trpěl.«
>;Byl to krutý a smělý muž!« odpovídal starý lodi-
voda. »By] to také muž velmi nebezpečný a udržoval
své podřízené v takové kázni, že by se nebyli odvá-
žili jemu se opříti, třebas by věc jejicb byla sebe
více spravedlivá.*
»Ale jinak to nebyl zlý člověk,« vpadl mu Gádda
do řeči. »Jako syn byl ke svému otci velmi bodný,
jak si jen otec může přáti; také uikobo nešidil, leč
ovšem komoru celní, a to se nemůže míti příliš
za zlé.«
»Byl, co byl.« uzavřel otec lodivoda hovor tento.
»Myslím, že se mysl naše může o něm těšiti svátým
slibem Božím, že je v nebi ze hříšníka pokání činí-
cího radost větší, než z tisíce spravedlivých, kteří
pokání nepotřebují. A že svých skutků litoval, to
pravil Tnve zcela určitě. A totéž vypravovali také
Eagnar a Borje. A to vím zcela dobře: Bórje, který
je jinak prostý, ale poctivý chlapík, nepovídal by ve
věci tak důležité ničeho, co by pravdou nebylo.«
»Bozumím již, otče lodivodo, co m íníš svou řečí,
že se vzhledem k němu můžeme těšiti dobrými nadě-
jemi. Ale jinak je mi skoro tak, jako bych se styděl,
že nejvíce lituji ubohého poručíka.«
»Ty se tedy za to stydíš, Gáddo?«
»Ano, to jest pravé slovo. Měl bych se přece rmou-
titi více pro neštěstí, které se stalo, než pro člověka,
který je způsobil.«
Otec lodivoda mlčel, škubaje toliko neustále
udicí; bylo však patrno, že jeho m yšlenky nedlí
u ryby.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
