- Project Runeberg -  Obchodní dum v morských skaliskách / Díl V /
139

(1910-1913) [MARC] Author: Emilie Flygare-Carlén Translator: Bohumil Klika
Table of Contents / Innehåll | << Previous | Next >>
  Project Runeberg | Catalog | Recent Changes | Donate | Comments? |   

Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - IX. Co si myslili staříci a co vyprávěl jejich chovanec

scanned image

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Below is the raw OCR text from the above scanned image. Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan. Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!

This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.

— 139 —
cítím to ve svém srdci i ve své duši. A nyní se osmě-
lím a pronesu otázku, kterou jsem již dlouho choval
v myšlenkách svých, ale kterou jsem posud pronésti
nechtěl. Myslíš, že poručík bude moci po této udá-
losti spáti právě tak klidně, jako dříve1
?<
»Kdybych já to byl býval, který na místě jeho
skutek tento vykonal, spal bych se svátou pomocí
boží zcela dobře, jsa přesvědčen, že jsem dostál po-
vinnosti své ke cti a svatosti zákona. Avšak mladý
muž, jakým je poručík, bude z příčin snadno pocho-
pitelných dlouho postrádali pravého spánku.«
»Máš bohužel pravdu,« vzdychl si Gádda.
<>Ye m ládí jest člověk snadno každému citu pří-
stupen/; m luvil starý lodivoda dále. »Mysl naše po-
hybuje se tak rychle, jako ptáče ve vzduchu; neroze-
znává barvy červenou a černou a vidí hned více
barvy černé, domnívá-li se, že některá věc posud
není dosti objasněna. Nemusí to právě býti záležitost
svědomí.«
Pak bude tedy snad stále trpěti1« Domněnka
tato Gáddu patrně velice rmoutila.
Upokojí se časem — nepochybuji o tom — a
nalezne blahodárnou útěchu v pomyšlení, že trest
Esbjórnssonův, který byl tak krátký, mohl se snad-
no státi právě tak hrozným, jako byl trest Haralds-
sonů — tak se totiž jmenovali mužové, o kterých jsme
právě m luvili — kdyby se mu záměry jeho na celní
loď byly podařily. A hrdý a pánovitý, jakým byl
Olapus v srdci svém, zemřel zajisté mnohem raději
ranou střelnou, která nijak není zneuctívajícá, než
aby snad byl m usil zahynouti na popravišti, jak se
to stává zlosynům na postrach a k výstraze jiným.«

<< prev. page << föreg. sida <<     >> nästa sida >> next page >>


Project Runeberg, Sun Dec 10 17:29:25 2023 (aronsson) (download) << Previous Next >>
https://runeberg.org/morskych/5/0143.html

Valid HTML 4.0! All our files are DRM-free