Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XI. Cizí rybář doma a na nové cestě s Gäddou
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
»Co je tď? Co se tam děje?« volal cizí rybář, sto-
jící venku.
»Počkej ještě chvilku, abych se podíval a své
m yšlenky na pravý drát nastrčil. Nejsou to ani lidé
ani čerti! Ale je to . . . láhev . . . Počkej přece . . .
počkej . . . vždyť není tak na spěch. Láliev nemohla
by zde býti bez společnosti, docela jistě ne!«
»Voní snad kořalkou?* tázal se cizí rybář s nej-
větším zájmem.
»Kořalkou? . . . Ach, nikoli . . . Je to něco zcela
jiného . . . nejlepší madeirské víno, to je pravé slovo.
Ve sklepě Mossově jsem stáčel podobné víno velmi
často . . . Ale postav se trochu stranou, abych tu
měl trochu denního světla.«
»Milý, starý otče, pospěšte si! Vždyť přece po-
chopíte, jak jsem zvědavý a úzkostlivý. Kdybych vás
neměl v úctě tak veliké, nebyl byste tam směl samo-
ten; na to se můžete spolehnouti.«
»Hned, Tolle!« zněla odpověď starcova. »Hned
budu venku u tebe.«
S tarý Gádda prohlížel nyní rozbitou láhev, kte-
rou byl Holt v jeskyni zanechal. Byla tvaru ne-
obyčejného, a zátka vedle ní nalezená měla kovový
kruh, čímž se ovšem lišila od obyčejných prostých
zátek, jaké m ívají rybáři na svých lahvích kořal-
kových.
»Nu, déle již to zde nevydržím,* zvolal nyní Tolle
Persson, a již strkal jednu nohu mezi skálu a otvor.
»Nu, nemám již nic proti touni . . . Drž se v prá-
vo; uvidíš tak lépe, kudy bys se měl bráti.«
V jediném okamžiku dostal se obratný rybář
Tolle do ložnice mořské panny a rozhlédl se, pokud
to bylo možno v temnu tam panujícím.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
