Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XII. Otec a dcera
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 197 —
bylo mu hůře okolo srdce, než cestou k soudnímu ří-
zení. —
Vedle dcery jelio zmáhal se ho pocit, jaký v něm
posud nebyl vyvolal nikdo na světě, a neprospělo mu
nijak, že si několikráte po sohě opakoval: »Vlastní
dcera má. . . vlastní dcera má. . . nikdo jiný, než
vlastní dcera má. . . hni. . . hlouposti. . . Myslím, že
mne tlačila můra.«
A tak prom luvil nyní patron Moss chladným, ve-
litelským hlasem, neboť právě jako nenalézal žádné
jemnosti u ní, neshledával jí také sám v sobě. »Mlnv
bez okolků!« pravil.
»Dostalo se ti snad bližších zpráv o útoku na celní
loď, tatínku?«
»Nikolí. . . N estarám se také o to, abych se dově-
děl něčeho více, než hlavní věci, která se nijak odči-
níti nenechá.«
»Budou se tedy všichni ti, kdož byli zároveň s 0-
lagem na jeho lodi, m usit o to starati tím více. Může
to m íti následky velmi povážlivé, neboť přepadli do-
zorce pobřežního ve výkonu služebním.«
»Aj, chce tedy ještě druhého bratra připraviti na
pevnost? S ničím menším se nespokojí? Ale vždyť jest
to pak vtělený ďábel, ten vroucně milovaný tvůj
pastýř.«
»Nemluv.ila jsem o tom, co on chce. Jest příliš
šlechetný, aby toužil po osobní pomstě; chtěla jsem
tě jenom upomenouti na to, tatínku, že celá záležitost
tato vypadá ve skutečnosti zcela jinak, než jak ty ji
líčíš. Gudmar sám je osobou uraženou a to v míře
veliké; on jest zde trpícím, a jenom zaslepenost, kte-
rou nelze omluviti ničím jiným než nenávistí, může
mu něco vytýkati.«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
