Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIII. Na život a na smrt
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 213 —
Ohvílemi se Gudmar téměř vzpřímil, a výkřiky
vášnivé pTudfeosti střídaly se s tichými a bolestnými
vzdechy, mezitím co prsa jeho těžce a hluboce od
^ V průběhu posledního týdnu se velice změnil.
Na něm nelpěla žádná vina. Váhal s obranou
svou až do poslední chvíle, a přece se rozhostila
trapná úzkost, v srdci jeho. Také lítost se někdy
o něho pokoušela, nikoli snad proto, ze^ vystřelil
byl by raději sám sm rt podstoupil, nez aby se byl
díval na pohanění vlajky korunní — nybrz proto,
že uposlechl hlasu bídného udavače. ’
Avšak i to bylo zbytečné. Kdy a kolikráte byl b\
on nebo někdo jiný mohl zabavovati zbozi podloud-
nické, kdyby nebylo hanebné soustavy udavacske.
Avšak kdo byl udavačem ve veci teto] bud-
m ar chtěl viděti krev muže tohoto, nebot bidnik ten
provedl ukrutnost v pravdě ďábelskou, poněvadž
svedl tajně a lstivě proti sobě dva lidi, kteri by se
jinak nebyli sešli. ^
Tak naříkal Gudmar, tak se tazal sebe sani, a
posud se mu nedostalo žádné odpovědi, ano ani žád-
ného tušení. , „ 11 T +
Mladé jeho srdce a vroucí duse nemohh temei
ani snésti tohoto utrpení nikdy netuseneho, ktere-
mu mimo to sám tém ěř ani n ero zu m el.
O jedné věci však byl přesvědčen, ze totiž obraz
podloudníka Esbjornssona z duše ]_eho nikdy nevy-
mizí. Také se mu někdy zdálo, ze n i k d y nezapomene
na slova, která pronášel velký muž, klesaje raněn
li zemi. Nechť však přemýšlel o celeni výjevu n a z< -
livu Soteském, jak dlouho a jak často chtěl, piece
dospěl vždy ke stejnému výsledku, ze by opet ta
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
