Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIII. Na život a na smrt
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 212 —
šel nejdříve k otci, kterému řekl jenom několik slov,
načež odešel do svého pokoje. Když jsem chtěla za
ním vejiti, zadržel mne jemně; chtěl patrně hýti
samoten.«
»Kozumím tom u... Nařiď čeledínovi, aby opa-
třil mého koně. Půjdu napřed do tvého pokoje a
lehnu si na tvou postel, neboť si musím odpoěinouti.«
Nečekajíc ani na odpověď, kráčela M ája napřed
do domu.
»Ach, vidím dobře, jak velice odpočinku potře-
buješ!* pomyslila si Thorborg.
Když dole všecko zařídila, spěchala ke své pří-
telkyni.
M ája byla již zachvácena prudkou zimnicí.
Thorborg ji neobtěžovala žádnou otázkou. Tu-
šení její pravilo jí téměř všecko.
Připravila rychle zahřívající nápoj. Když jej
byla M ája vypila, upadla y hluboký spánek, který
se stával čím dále, tím klidnějším — líkaz to, ze kte-
rého Thorborg očekávala nejlepší účinek pro cho-
robu, kterou vyvolala cesta za vlhké noci, a to tím
spise, poněvadž byla M ája prudkým i dojmy dušev-
ními i tělesně rozčilena. Na utrpení její duševní ne-
chtěla si Thorborg ani vzpomenouti.
Uvedeme-li laskavého čtenáře přes chodbu do
pokoje mladého poručíka, nyní kontrolora, shledá-
me, že také jest pohroužen ve hluboký, avšak nepo-
ko;iny spánek.
Duše jeho neměla pokoje právě tak, jako ruce
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
