Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XIV. Stín, tělo a duše
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 253 —
Pozorujíc, že se Holt přiblíží! až na několik kro-
ků, chápala Emilie, že musí přemoci veškeru hrdost
svou, veškeren, třebas i správě livý hněv a především
podrážděnost nervů svých, chtěla-li působiti na zdi-
vočilou osobnost tuto.
Hlasem nevýslovně prosebným pravila: »Ne-
šťastný muži, vždyť jsem nechtěla zkázy vaší! Ach,
nevyvolávejte zkázy mé.«
»Jak krásně zní hlas váš!« . . . Nešťastník na-
slouchal pozorně . . . »Myslíte, že jsem jej ve dlou-
hých těchto devíti měsících také neslyšel? A když
jste mluvívala tak jemně, jako nyní, plakával jsem
jako dítě a čekal jsem opět trpělivě na tuto chvíli,
o které jsem věděl, že musí jednou nastati.«
»Vy jste to věděl?« opakovala ’Emilie. »Bylo to
tedy . . .«
»Ano, bylo to mým úmyslem, mým osudem. Ne-
mohl jsem se odebrati do cizího dílu světa, dokud
bych šílené lásce své nesplatil poslední požadavek
její — a tak stojím nyní před vámi . . . Vím dobře,
že vás jenom rozum váš nutí ke klidnosti, poněvadž
nahlížíte, že muž, který trpěl hlad a žízeň — který
mřel zimou a horkem — který se podrobil životu nej-
horšímu, aby dosáhl cíle svého, nebude se dlouho
rozmýšleti, třebas by smělost jeho zbavila jej svo-
body. Patrný odpor váš překonal by mírnost, která
nyní krev jeho udržuje na uzdě.«
»Co vlastně chceteT* tázala se Emilie, a hlas její
začínal se nyní chvěti.
»Dovolte, abych před vámi poklekl, aby ruka
vaše setřela planoucí mrak s čela mého.«
Marně snažila se mladá paní přemoci ošklivost
svou.
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
