Full resolution (JPEG) - On this page / på denna sida - Kniha šestá: Na rozcestí - XVII. Soud lékařův a soud boži
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
Below is the raw OCR text
from the above scanned image.
Do you see an error? Proofread the page now!
Här nedan syns maskintolkade texten från faksimilbilden ovan.
Ser du något fel? Korrekturläs sidan nu!
This page has never been proofread. / Denna sida har aldrig korrekturlästs.
— 291 —
vzájem připom ínáti, že se nikdo zde na zemi nesmí
odříci povinností, které musí plniti, dokud ho Bfili
odtud nepovolá,*
»Beato M arie . . . Po dvacet pět roků kráčela
jsi po boku mém, a já jsem byl slep, po celých těch
dvacet pět roků. Vím nyní, že nás dítě naše opustí,
neboť jsem po druhé nalezl t e b e . . . Avšak on —
Gudmar . . .«
»Je nahoře . . . Lépe však by bylo, kdyby tam
nebyl; zoufalé jeho výkřiky ji probouzejí . . . Ach,
nebohý hoch trpí tak hrozně! Pokusím se o to, abych
ho odvedla odtamtud.*
»TJčiň tak . . . Pošli jej sem — nechci mimo něho
nikoho viděti. Nevím, je-li to obapolné naše neštěstí,
co mne k němu táhne; cítím však, že ho mám velmi
rád. Takové zázraky může vykonati toliko Pán sám
. . . Kde jest má nenávist? — Zmizela.*
Do ložnice nemocné dívky se nepodíváme^ Kdož
neviděl již pokoj nemocného, čí srdce by se při pou-
hém zvuku slov těch bolestně nesevřelol
V prvním pokoji Májině seděl Gudmar, opíraje
těžkou hlavu svou o sepjaté ruce. Po celý den ani
nepromluvil — zdálo se, jako by se duše jeho sou-
střeďovala ve sluchu.
Paní Mossová se tiše dotkla jeho ramene.
»Jd i dolů k druhému otci svému, synu můj! Touží
po tobě.«
»Nikoli, nechte mne zde . ; . Počítám hodiny
. . . ještě jednou . . . dvakráte . , , třikráte . . .
nevím . . .«
<< prev. page << föreg. sida << >> nästa sida >> next page >>
